1. Taky jsem se narodil bos...

...zpívá Petr Janda se skupinou Olympic v jedné písničce.

Víte, jak vypadá "miminkovská" noha? Tak jako ta na  obrázku.
Chodidlo je u paty užší, směrem dopředu se rozšiřuje.

Takové nožky jsme měli všichni. Když jsme se narodili, když
jsme byli miminka, když jsme byli malými dětmi.

Co bylo dál?
 

2. Co BY bylo dál, KDYBY...?

...kdybychom se po celý život pohybovali přirozeně, tedy naboso,
ve správně koncipované obuvi, po přirozeném povrchu?

Naše chodidla by vypadala podobně, jako ta miminkovská. Podobně,
jako vypadají chodidla lidí, kteří boty nenosí.

Že je to omezující? A jak je tedy možné, že domorodci dokážou třeba
vylézt naboso na kokosovou palmu? Nebo chodit po pralese? Přečtěte si třeba knihu Thora Heyerdahla "Fatu Hiva", kde o tom píše...

O naše chodidla se však starají specialisté...
 

3. Pohodlná a zdravá obuv od renomovaných výrobců!

Jak se tak dívám na miminkovskou nohu a půdorysný tvar módních botek,
něco mi tady nehraje... 

4. Jau jau jau jau...to bolí!

Ani vás nemusí praštit holí, stačí jen zavřít nohy do takové obuvi.

Noha se pomalu, ale jistě deformuje. Palec je vbočený dovnitř, stejně
tak se ohýbá malíček. Chodidlo nemá dostatek prostoru, dusí se. Prsty
jsou namačkané na sebe.

Možná vás takové boty nějakou dobu i tlačí, než "povolí". Nebo je to spíš
vaše chodidlo, které se časem "podvolí"?

5. A co noha z profilu?

Uprostřed se nachází klenba, pod ní mezera. Ta je mimořádně důležitá:
rozkládá váhu při došlapu a zajišťuje pružení.

Prsty nohou směřují dolů a pouze při odrazu se ohýbají.

Celé chodidlo má tvar mělkého obráceného U.

6. Opět mi zde něco nehraje...

Mělké obrácené U nenajdu u moderní "pohodlné" obuvi ani při hodně
velké snaze...

Špička je ohnutá nahoru, nohu ohybá a zkracuje nártové svaly.

Pata je podložená, vyvýšená. Zkracuje se achilova pata, lýtkový sval.

Bota má pevnou podrážku a neumožňuje přirozené tlumení.

7. Krásná lýtka a zadečky

Všimli jste si, že pokud ženy nosí dlouhodobě a často obuv s vysokými
podpatky, zvětší se jim lýtkové svaly a "vyšpulí" se zadeček? Pro mnoho
mužů esteticky příjemná záležitost.

Zvednutá pata (méně u mužů, více u žen) díky moderní obuvi však deformuje
celou páteř, tak jak naznačuje obrázek vlevo.

Výsledkem je řada zdravotních problémů - deformovaná páteř, skolióza,
bolesti zad, špatná stabilita, plochá noha, přecitlivělá chodidla, špatná
rovnováha, vybočené palce, kožní problémy, mykózy, problémy s nehty na
nohou, ztráta kontaktu se zemí, atd.

8. Kde máte čtvrtinu kostí?

Dospělý člověk má v těle asi 206 kostí. Z toho 52 kostí se nachází
v chodidlech (26 kostí v každém chodidle, celkem tedy 2x26).

To je celá čtvrtina!

Chodidlo je dokonalý aparát. Každý krok a každé došlápnutí znamená
složitý a harmonický pohyb všech těchto kůstek, svalstva, šlach... Po miliony
let se vyvíjely při chůzi v přirozeném prostředí, po přirozeném přírodním povrchu,
neuzavřené a nedeformované moderní obuví.

Za jeden den uděláte asi 6000 kroků, někdo samozřejmě více, jiný méně. Za život
ujdete desítky až stovky tisíc kilometrů. Chodidla nesou celé vaše tělo a formují
postavu. Věnujte jim pozornost, zaslouží si to!

Vaše nové kroky

Jak na to? Začněte měnit své kroky. Začněte pozvolna, doslova "krok za krokem".
Zejména v tom případě, pokud jste dlouhá léta "vylepšovali" svá chodidla pomocí
módní obuvi, uzavřených bot, podpatků, anatomických vložek a dalších vymožeností.

Následující rady a doporučení vám s těmito kroky pomůžou.

Rada č. 1: choďte naboso

Naše babičky a dědečkové, prababičky a pradědečkové a jejich předkové chodili
velmi často naboso. Bosé děti běhaly po loukách, polích, lesích, cestách. Jejich
nohy byly na takové chození zvyklé. Málokdo měl ploché nohy, deformovanou páteř
a jiné zdravotní problémy, související s nevhodnou obuví. Domorodci chodí naboso
v lesích, pralesích, dokážou šplhat na palmy pro kokosové ořechy, chodit po kamenitém
povrchu.

Držte se následujících rad:

• nejprve choďte bez bot po nenáročném terénu. Vhodné jsou travnaté louky,
  hliněné cesty bez kamínků, trávník u domu, jehličí bez šišek, apod.
• postupně přidávejte i náročnější terén
• choďte naboso doma. Přemýšleli jste, k čemu jsou vlastně "papuče" na doma
  dobré? Pokud je vám na nohy zima, vezměte si ponožky.
• vnímejte, po jakém povrchu chodíte. Máte-li možnost volby, vždy choďte po
  měkčím, přirozeném  povrchu (např. travnatý pás vedle asfaltové cesty, apod.)
• pro chůzi na tvrdém povrchu (beton, asfalt, kamenitý terén, atd.) volte barefootové boty (viz další odstavec).
• nebojte se "bahýnka":-). Chůze po mokré louce, nebo dokonce mírně rozbahněném
  terénu, je nesmírně příjemná, a nohy přece není problém doma otřít a následně umýt.

Rada č. 2: pořiďte si tzv. "barefoot" obuv

To jsou takové boty, které co nejvíce přibližují naší chůzi chození naboso. Tvar bot
kopíruje přirozený půdorys nohy, tedy od paty ke špičce se mírně rozšiřuje. Podrážka
je měkká a poddajná, ohebná, špička není zvednutá a pata není podložená. V závislosti
na výrobci jsou boty také z prodyšných, přírodních materiálů (preferujeme například lněné
apod.).

Příklad takových bot vidíte na obrázku vlevo. Na trhu dnes existuje řada výrobců a 
prodejců, najdete je snadno na internetu. Osobně máme dobré zkušenosti se značkou
Ahinsa shoes, z levnější kategorie pak třeba Boty Beda.

Vynikající jsou pak "minimalistické" indiánské sandály Huarache. Indiáni v nich nejen
chodili po prériích, po "zacvičení" jsou vhodné dokonce i pro běh. Úvazek je jednoduchý `
a nebojte, nemusíte ho pokaždé vázat. Lepší větrání pro vaše chodidla vám asi žádná
jiná obuv nenabídne:-).

Huarache doporučuji zpočátku do méně až středně náročného terénu, zejména do přírody.
Nenoste je na pevné "betonové" povrchy, v takovém případě doporučuji "sáhnout" po
některých barefootových botech, viz příklad uvedený výše.

Mimochodem, my je nosíme od časného jara do pozdního podzimu, je to naše nejčastěji používaná obuv a zdolali jsme s nimi i náročné terény třeba ve Vysokých Tatrách. A není ani složité si je vyrobit, materiál snadno seženete na internetu, nebo si je nechat vyrobit i levněji (např. na Fleru najdete další možnosti).

Rada č. 3: pořiďte si jednoduché pomůcky a trénujte

Pro stimulaci chodidel můžete využít různé pomůcky:

Kamenné "moře"

Na výrobu této pomůcky potřebujete odkapávač na boty (zakoupen v Hornbachu za
ca 100 Kč) a kamínky, které buď nasbíráte, nebo také koupíte. Volte samozřejmě
oblázky, které nejsou ostré.

"Kamenné moře" můžete mít v kuchyni "u plotny" a používat ho třeba při vaření nebo
mytí nádobí, u kterého si můžete "zvesela pošlapávat":-). Můžete si ho také umístit do kanceláře
a projít se po něm kdykoliv je to možné. Doma choďte naboso, chodidla můžou být každou chvilku stimulována a masírována.

Občas se nějaký kamínek přilepí zespodu na chodidlo, dávejte pozor při vystupování.
Kamínky, které z "moře" vypadnou, zkuste sbírat nohama (zachytit ohnutými prsty),
čímž trénujete další svalové partie, ohebnost nártů a chodidel.

"Lesní" koberec

Základem této pomůcky je koberec - běhoun, na který jsou nalepeny různé "překážky" - kousek bambusu, dřevěné "penízky", kulatina, kousek lana.

Získáte povrch, se kterým se setkáte například při chůzi v lese - kořeny, šišky, kamínky, apod.

Tato pomůcka je již o něco náročnější, používejte jí opatrně. "Lesní" koberec si můžete dát i do kanceláře a střídat různé typy povrchů.

Venkovní "cvičiště"

Pokud máte zahrádku, třeba i malou, můžete si vytvořit podobné "cvičiště" venku, s pomocí kamínků, oblázků, klacků, větších oblázků, a podobně.

Trénujte střídavě na různém povrchu. Stimulujte nohy na malých oblázcích, opatrně vyzkoušejte ty větší. Protahujte achilovy paty (špičku nohy dejte na kámen, pata je na zemi a tělo naklánějte tak, abyste cítili tah v achilově patě).

Vyhýbejte se pevným, uměle vytvořeným povrchům (beton, asfalt atd.), které neumožňují tlumení při došlapu, nestimulují chodidlo, přispívají k ochabnutí svalstva na nohou, deformaci postavy a vzniku navazujících zdravotních problémů.

Rada č. 4: experimentujte

Využívejte terén, po kterém chodíte. Například při chůzi do (prudšího) kopce se neodrážejte "ze špiček", ale snažte se vždy položit celé chodidlo na zem. Volte přiměřený náklon kopce.

Zpočátku to nebude jednoduché, ani přirozené. Postupně si zvyknete a achilovy paty se přirozeným pohybem protáhnou a uvolní.